Zarážení hory v Polešovicích 

Obce

Ve svých počátcích nešlo o zvyk, ale o jeden z artikulů textu horenských práv, které zatlačily do pozadí otázku vztahů viničních řádů a lidových obyčejů. Názvem hora se označovaly vinohrady ležící v jedné trati. Dobu k uzavření hory určoval v dobách platnosti horenských práv horenský úřad, v jehož čele stál horný neboli purkmistr. Ten mimo jiné povinnosti dohlížel nad plněním artikulů horenského práva, soudil podle nich a zapisoval majetkové změny o lejster horenských.

Vztyčená hora byla znamením, že do vinic nesměl nikdo vstoupit a ochrana zrající úrody byla svěřena hotaři. Hotaři byli voleni obcí a placeni z vinohradních příspěvků a z pokud. Znamení hory je 10 metrů vysoká tyč nahoře s připevněnou metrovou laťkou do písmene T, vyřezávanou, nebo jinak zdobenou vinných listem s hroznem. Na vrcholku je kytice z devatera kvítí, která má moc ochránit vinohrady. Je to hrubý a drobný turánek, jahodníček, zlatolýč, pcháč a květiny ze zahrádek. Dále jsou na laťce zavěšeny největší zelené a modré hrozny, aby se jen takové rodily. Jáma pro horu je dle tradice 1,5 střevíce hluboká. Hora je podpíráno 12 kůly dva metry dlouhými, které představují 12 měsíců roku. Tyto jsou u vrchu věncem propojeny v rok, k dobré úrodě.

Ceremoniál zahajuje představený zapálením hranice z vinné révy při východu první hvězdy, přivítáním a objasněním horenských práv. Pak dá pokyn k postavení hory a podepření 12 kůly. Jako první pak poklepe na každý kůl, aby každý měsíc byl vinici příznivý a vysloví k měsíci přání. Po něm opakují poklepy všichni vinaři.

Leden: V lednu málo vody, mnoho vína. Když v lednu hrom se ozve, hojnost vína lze očekávat.

Únor: Když půlnoční větrové v únoru jsou, bývá dobrá úroda.

Březen: Březen, pospěš s řezem. Březen suchý, sudy s vínem plní.

Duben: Duben hojný vodou, říjen vínem. Duben mokrý, studený, sklepy sudy naplní.

Květen: V máji vlhko, chladno, bude vína na dno.

Červen: Červen mokrý a studený, vinař krčí rameny.

Červenec: Co do svatého Jakuba vína odkvete, to do Havla uzraje.

Srpen: Na svatého Vavřince dej na oltář hroznů věnce.

Září: Svatý Václav víno chrání, za ním přijde vinobraní.

Říjen: Čím dříve opadá v říjnu z réví listí, tím úrodnější bude rok příští.

 Listopad: Když mráz na Martina uhodí, za rok dobré víno se urodí.

 Prosinec: Jasné Vánoce, mnoho vína i ovoce. Jsou-li Boží hody jasné, bude vínko krásné.

Pak zavěsí přes kůly věnec, aby je spojoval a chránil k dobré úrodě po celý rok. Po zavěšení věnce, veršem

Sobotěnka ide, první září den,
vinaři sa sejdú, horu stavjajú
a přitom si aj vínka zavdajú.

si zavdávají vinaři v kruhu okolo hory z přenesených vín na ochutnávání. Okolo ohně pak pokračuje družná zábava se zpěvem o víně.

Zarážení hory se konávalo první sobotu v měsíci září a východ první hvězdy bývá kolem 21 hod. V současnosti pořádají vinaři tento obřad již v měsíci srpnu.

zdroj: 

  • brožura Vinobraní Polešovice (2007)
  • kronika pana FrantiškaToncra
  • kronika obce Polešovice
  • diplomová práce Mgr. Zbyňka Vaďury

zaslaly: Dobromila Krysová a Ludmila Drobilová, Folklorní sdružení Polešovice

další fotografie ze Zarážení hory (2013)