kroj ze Starého Města 

Obce

Přední pohled

Zadní pohled

Ostatní fotografie


O kroji

mužský kroj

 V krojovém okrsku staroměstsko-jarošovském je původně obec, dnes město Staré Město nejtradičnější, pokud se týká oblékání krojů. Velkou úlohu tu sehrály v první polovině 20. století různé kulturně osvětové spolky, které udávaly ráz kulturnímu a společenskému životu a byly nositeli tradičních folklorních aktivit. Od roku 1956 to byla zásluha především národopisného souboru Dolina. Kroj chlapců a mladých mužů ve Starém Městě podobně jako v Jarošově a v Mařaticích je zdobný a pestrý hlavně díky vestičce korduli. Je šitá z tmavého sukna a vyšívaná jasnou červenou vlnou kolem límce a kapes. Na zádech nad třemi šúsky je výšivka na tři červené tulipány. Ze stejného materiálu jsou i kalhoty nohavice, které jsou tmavě šňůrované a s vyšívaným kapesníčkem vloženým v průstřihu. Kalhoty drží řemen dvakrát omotaný v pase a mírně pod pasem, kde je konec upevněn malou mašličkou. Chlapci mají na hlavě beranice zdobené voničkou, stuhou a péry kosírky, stárci mají navíc po obvodu beranice věneček zeleně a bílých kvítků. Slavnostní kroj doplňuje bílá plátěná dudová košile s vyšíváním na límečku, náramenících a přednici se starými tradičními motivy, většinou rozpracovanými do kytic. Na nohy obouvají vysoké boty čižmy z černé kůže.

ženský kroj

 Dívčí slavnostní kroj prodělal ve Starém Městě během 20. století velké změny. Podobně jako v jiných obcích mikroregionu Staroměstsko se ve Starém Městě podstatně zkrátily sukně děvčat, a aby držely formu, musely být přidány více naškrobené spodnice. K vyváženosti zkrácené siluety byly řešeny rukávce tak, že zvětšení objemu bylo zajištěno jejich vypodložením pevnými vycpávkami a přidáním plátna, které je hustě navrapené. Děvčata nosí k slavnostem během roku kroj, který má již zmíněné navrapené rukávce s bohatými volány kadrlemi, kompletní žluté vyšívání se staršími, ale i nově pojatými vzory na vyšívání. Většina děvčat mívá brokátové sukně pastelových barev se zdobným našitím stříbrné porty nebo nové brokrátovo-ornátové fěrtúšky ostrých barev. Na přední sukni mají uvázané hedvábné květované pentle s bílou půdou, na šorci v barvě černé. Turecký šátek je vázaný napevno, suky záušnice u uší jsou výraznější než u vázání šátku v okrsku polešovickém nebo velehradsko-spytihněvském. V současnosti zde šátky váže zkušená a zručná Ludmila Pilušová, následovnicí a její žačkou je Jitka Feldfabelová.

zdroj: Na paletě krojů. Slovácké slavnosti vína a otevřených památek Uherské Hradiště (2010)