Obec Korytná leží na úpatí Bílých Karpat v údolí pod Javořinou, jižně od města Uherský Brod.
Obec Korytná byla založena v roce 1270 a její název je podle pověsti odvozen od koryta pro napájení dobytka. V průběhu staletí měnila své majitele a musela projít mnoha těžkými zkouškami, jako bylo např. vyplenění Bočkajovci, nájezdy vojsk Rákocsiho v r. 1704 a 1705, vpád francouzských vojsk v r. 1805 a pruských vojsk v r. 1866. Cholera kosila životy v r. 1836 a 1866, za velkého požáru v r. 1895 vyhořelo na dvacet usedlostí.
Za okupace se v Korytné tiskly letáky a obec byla pak osvobozena 26. dubna 1945 Rumuny a rudoarmějci. Ještě v roce 1900 tvořili většinu obce pastevci a rolníci, poté drobením majetku přibývalo dělníků, zaměstnaných převážně v továrnách v Uherském Brodě a ve sklárnách v Květné.
Do r. 1930 pracoval v Korytné vápencový lom. Značná část obyvatel od 2. poloviny 19. století odcházela na žňové práce do Rakous, živila se podomním obchodem se zeleninovými semeny a také sběrem léčivých bylin. V zimních měsících pracovala většina obyvatel v rozsáhlých korytňanských lesích.
Školství v Korytné sahá až do 1. poloviny 17. století. Kde se učilo zpočátku, není známo. První zmínka o školní budově je teprve z roku 1768. Roku 1833 si Korytňané postavili novou školu, na tehdejší dobu velmi pěknou. Jelikož obyvatel přibývalo, ani tato škola nestačila, takže od roku 1896 stojí a dodnes slouží nová školní budova o dvou podlažích.
Rodáci: Mezi známé rodáky a přátele obce patří učitel Josef B. Kolář - Kochovský, který napsal několik knih básní a prózy s náměty ze Slovácka. Další byl Ferdinand Tomek, který se spolu s řídícím Josefem Stivarem zabývali hudbou a národopisem. Akademický malíř Vojtěch Preissig si vzal hojně námětů z Korytné. V chemickém oboru vynikl rodák z Korytné Ing. Dr. Jan Juřena. Dalšími známými osobnostmi byli bratři Stivarové. Básnickou činnost Bedřicha přetrhla předčasná smrt. Rudolf Stivar napsal sbírky básní a zabýval se národopisem. V próze a dramatu působil rodák z Korytné dr. Rudolf Matějíček. Jako botanik vynikl učitel Stanislav Staněk. Korytnou znal bezesporu i učitel národů, Jan Amos Komenský, který se narodil roku 1592 pravděpodobně v sousední Nivnici.
Podjavořinská obec Korytná leží uvnitř Bílých Karpat, které byly v roce 1980 vyhlášeny chráněnou krajinnou oblastí. Obec leží v krásném údolí - "korytě" a dotýká se potoka Korytnice, který se v Uherském Brodě vlévá do Olšavy.
Celé katastrální území obce tvoří kotlinu ohraničenou dvěma údolími a předělenou hřebenem zvolna klesajícím od Hrabiny severně až do údolí Bystřičky k Čupáku. Vlastní území náleží Lopenické pahorkatině, pouze malá část severního okraje zasahuje do Hlucké pahorkatiny.
Území Korytné je odvodňováno potokem Korytnice, který pramení v lese Kadlečková ve výšce 525 m a po 6 km ústí před Nivnicí do Bystřičky.
V katastru obce se nachází minerální voda, lidově nazývaná podle zápachu "Smraďačka". Její pramen je ve výši asi 500 m n. m. Obsahuje hojnost síry, sůl a ochru, tj. jílovitou léčivou hlínu. Bohužel sláva korytňanské Smraďačky zanikla, patrně pro její odlehlost.
Jihozápadním směrem od Korytné leží území bývalých pastvin Březí. Nad soutokem tří pramenných přítoků Korytnice leží Barvínkový žleb. Dříve zde byly pobřežní pastviny, dnes je toto místo zarostlé dřevinami.
Horní louky jsou vzdáleny od Korytné asi kilometr na jih. Z jihu na ně navazuje Obecnice, v minulosti bohatá lokalita na vzácné druhy rostlin.
Chráněné území dva kilometry jihovýchodně od Korytné se nazývá Nové louky.
Lidová kultura obce
Píseň - A dolina, dolina (2020)
– korytňanská sedlcká
Píseň - Chodila Anička v zeleném háji (2020)
– táhlá z Korytné
Píseň - Dole Váhem voda běží (2020)
– korytňanská sedlcká
Píseň - Gulovatéj tváře byla (2020)
– korytňanská sedlcká
Píseň - Na bánovském kostele (2020)
– korytňanská sedlcká
Píseň - Níže Debrecína (2020)
– korytňanská sedlcká
